Navigace pracovního trhu v Česku: genderové rozdíly, regionální mezery a měnící se způsoby hledání práce
Český pracovní trh prošel za posledních sedm let výraznými změnami, ovlivněnými globálními otřesy, strukturálními proměnami a vyvíjejícím se chováním uchazečů o zaměstnání. Abychom tyto trendy lépe pochopili, analyzovali jsme řadu dat z Českého statistického úřadu – včetně statistik nezaměstnanosti, počtu volných pracovních míst, regionálních vzorců zaměstnanosti a průzkumů trhu práce. Od prudkého nárůstu nezaměstnanosti během pandemie COVID-19 až po následné postupné zotavení je příběh roku 2025 příběhem odolnosti – ale také přetrvávajících regionálních a genderových nerovností. Zatímco Praha a okolní regiony se těší prosperujícímu trhu práce, tradiční průmyslové oblasti na severu a východě čelí trvalým výzvám. Tato zpráva zkoumá trendy nezaměstnanosti, odvětvové příležitosti, regionální rozdíly a způsoby, jak lidé hledají práci – a poskytuje komplexní přehled současného zaměstnaneckého prostředí v Česku.
Celkové trendy nezaměstnanosti
Český pracovní trh v posledních letech prošel významnými změnami pod vlivem pandemie, hospodářského oživení a nových známek zpomalování. Pohled na vývoj nezaměstnanosti podle času a pohlaví ukazuje, jak se pracovní síla přizpůsobila měnícím se podmínkám.
Vrchol a pokles:
Nezaměstnanost dosáhla vrcholu v roce 2021 (asi 260 tisíc osob) kvůli dopadům pandemie COVID-19 a poté postupně klesala v letech 2022–2023.
Od té doby se stabilizovala kolem 120–140 tisíc osob v letech 2024–2025.
Muži vs. ženy:
Muži a ženy sledují podobné vzorce, ale počet nezaměstnaných mužů je celkově mírně vyšší.
- Nezaměstnanost mužů kolísá mezi 70–140 tisíci,
- zatímco u žen mezi 60–120 tisíci.
- Obě pohlaví zaznamenala stejný nárůst během pandemie a následnou stabilizaci.
Současná situace (2025):
Nezaměstnanost od začátku roku 2024 mírně roste, což naznačuje ochlazení trhu práce.
Volná pracovní místa
Počet a rozložení volných pracovních míst ukazují, které sektory táhnou zaměstnanost v Česku. Sledování jejich vývoje v čase odhaluje oblasti růstu i sektory pod tlakem.
Celkový nárůst:
Počet volných míst vzrostl z přibližně 76 000 (2020) na více než 104 000 (2025) — což představuje nárůst o 37 % během pěti let.
Nejsilnější sektory:
- Zpracovatelský průmysl: 25 299 volných míst
- Velkoobchod a maloobchod, opravy motorových vozidel: 13 848
- Veřejná správa a obrana: 17 737
- Administrativní a podpůrné služby: 9 446
- Stavebnictví: 5 692
Nejslabší sektory:
- Těžba a dobývání: pouze 377
- Dodávky elektřiny a plynu: 709
- Umění a zábava: 597
Odvětvový vzorec:
Česko zůstává ekonomikou založenou na výrobě a službách – dominují zpracovatelský průmysl, maloobchod a veřejná správa.
Regionální rozdíly
Nezaměstnanost a nabídka práce se výrazně liší mezi českými regiony, což odráží rozdíly ve struktuře průmyslu, hospodářské diverzifikaci a digitální konektivitě.
Nejnižší nezaměstnanost:
- Praha (2,8 %) – silná servisní ekonomika, vysoká koncentrace pracovních míst.
- Plzeňský kraj (3,26 %) a Středočeský kraj (3,36 %) jsou rovněž pod průměrem.
Nejvyšší nezaměstnanost:
- Ústecký kraj (6,21 %) a Moravskoslezský kraj (5,82 %) zůstávají regiony s nejvyšší nezaměstnaností – tradičně průmyslové oblasti stále procházející restrukturalizací.
Zajímavé je, že vykazují vysokou digitální aktivitu – 86–88 % obyvatel je online a asi 65 % používá sociální sítě (oproti českému průměru 61 %).
To naznačuje, že i když jsou lidé v těchto regionech digitálně propojeni, místní ekonomiky zatím tuto konektivitu nepřetavily v tvorbu pracovních míst.
Kontrast s Prahou, kde je online téměř každá domácnost (91 %) a nezaměstnanost činí pouze 2,8 %, ukazuje, že samotný přístup k internetu zaměstnanost nezaručuje – musí být spojen s diverzifikovaným průmyslem a růstem služeb.
Stručně řečeno, Ústecký a Moravskoslezský kraj jsou příklady digitálně aktivních, ale ekonomicky zaostávajících regionů – což naznačuje, že budoucí programy zaměstnanosti by se mohly zaměřit na podporu práce na dálku a rozvoj digitálních dovedností.
Poměr volných míst k nezaměstnaným – přehled
| Region | Nezaměstnaní | Volná místa | Míra nezaměstnanosti | Místa na jednoho nezaměstnaného | Hodnocení |
|---|---|---|---|---|---|
| Praha | 28 113 | 73 744 | 2,8 % | 2,62 | Výborné – přebytek pracovních míst, silný sektor služeb a administrativy |
| Středočeský kraj | 33 770 | 45 948 | 3,36 % | 1,36 | Nadprůměrné – dobrá rovnováha díky příměstské ekonomice |
| Plzeňský kraj | 13 881 | 15 757 | 3,26 % | 1,13 | Zdravý – stabilní regionální ekonomika |
| Pardubický kraj | 12 211 | 13 534 | 3,44 % | 1,11 | Vyrovnaný – zhruba jedno volné místo na uchazeče |
| Královéhradecký kraj | 13 255 | 9 837 | 3,56 % | 0,74 | Mírný nedostatek volných míst |
| Vysočina | 12 285 | 7 716 | 3,49 % | 0,63 | Podprůměrné – venkovský charakter, méně pracovních příležitostí |
| Jihomoravský kraj | 39 439 | 18 100 | 4,74 % | 0,46 | Nepříznivé – málo volných míst |
| Karlovarský kraj | 9 900 | 4 816 | 4,85 % | 0,49 | Slabé – malá regionální ekonomika |
| Olomoucký kraj | 18 587 | 7 262 | 4,43 % | 0,39 | Nízká nabídka, strukturální nezaměstnanost |
| Moravskoslezský kraj | 47 168 | 12 429 | 5,82 % | 0,26 | Nejhorší – průmyslové dědictví, málo nových míst |
| Ústecký kraj | 34 630 | 10 969 | 6,21 % | 0,32 | Velmi špatné – jedno místo na tři uchazeče |
Shrnutí:
- Nejlepší situace: Praha – více než 2,6 pracovních míst na jednoho uchazeče.
- Dobrá rovnováha: Středočeský, Plzeňský a Pardubický kraj.
- Podprůměrné: Vysočina, Královéhradecký kraj – mírný nedostatek pracovních příležitostí.
- Nejhorší: Ústecký a Moravskoslezský kraj – výrazná regionální nerovnost.
Důvody ztráty zaměstnání
Hlavní důvody celkově:
- Ukončení činnosti podniku / propuštění – 30,2 tis.
- Skončení dočasného pracovního poměru – 22,0 tis.
- Osobní důvody – 18,9 tis.
- Zdravotní důvody – 6,5 tis.
Rozdíly podle pohlaví:
- Muži častěji přicházejí o práci z důvodu uzavření podniku (18 tis. vs. 14 tis.).
- Ženy častěji uvádějí osobní nebo rodinné důvody (8,5 tis. vs. 3,5 tis. mužů).
Jak lidé hledají práci
Nejčastější způsob:
Úřad práce nebo jeho web (88,2 tis. lidí; cca 80 % nezaměstnaných).
Další oblíbené metody:
- Přímé žádosti zaměstnavatelům – 84 tis.
- Čtení inzerátů – 44,8 tis.
- Pomoc přátel – 38,1 tis.
- Vkládání životopisů online – 11,9 tis.
Podle pohlaví:
- Ženy více využívají kanály Úřadu práce (48,6 tis. vs. 41,4 tis. mužů).
- Muži více spoléhají na přímé žádosti a osobní kontakty.
- Ženy méně využívají soukromé pracovní agentury.
Podle vzdělání:
- Lidé s vysokoškolským vzděláním častěji kontaktují zaměstnavatele přímo nebo využívají online CV.
- Osoby se základním vzděláním více spoléhají na Úřad práce a pomoc známých.
Souhrn podle generací
| Způsob hledání práce | Gen Z | Mileniálové | Gen X | Baby boomers |
|---|---|---|---|---|
| Úřad práce / web | střední | střední | vysoký | velmi vysoký |
| Pomoc přátel | střední | střední | vysoký | vysoký |
| Přímé žádosti zaměstnavatelům | střední | vysoký | střední | nízký |
| Čtení inzerátů | nízké | střední | vysoké | vysoké |
| Vkládání / odpovídání na inzeráty | vysoké | vysoké | střední | nízké |
| Soukromé pracovní agentury | nízké | střední | střední | nízké |
| Testy, pohovory, zkoušky | vysoké | vysoké | střední | nízké |
| Vkládání / aktualizace CV online | vysoké | střední | nízké | velmi nízké |
| Hledání prostor / vybavení pro podnikání | nízké | nízké | střední | střední |
Klíčová zjištění:
- Úřady práce zůstávají klíčové – zejména pro starší generace (Gen X, Baby Boomers).
- Osobní kontakty jsou důležité pro všechny věkové skupiny.
- Mladší generace (Gen Z, Mileniálové) preferují přímé žádosti a online CV.
- Starší generace více čte tištěné inzeráty, mladší online.
- Soukromé agentury využívají hlavně lidé středního věku.
- Podnikatelské aktivity (hledání prostor) jsou častější u starších.
- Testy a pohovory jsou typické pro mladé uchazeče – zejména absolventy.
Celkové poznatky
- Český pracovní trh je po pandemii relativně stabilní, ale v roce 2025 mírně ochlazuje.
- Regionální rozdíly zůstávají výrazné – Praha prosperuje, sever a východ bojují.
- Zpracovatelský průmysl a služby nadále tvoří hlavní pilíře zaměstnanosti.
- Ženy více spoléhají na institucionální podporu (Úřad práce), muži na přímé či neformální kanály.
- Ztráta práce kvůli dočasným smlouvám zůstává strukturálním problémem.
Zdroj: Český statistický úřad, data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadu práce ČR.