Cenový výměr Ministerstva financí č. 31/2025 – Regulace ceny vody pitné a odpadní

Cenový výměr Ministerstva financí č. 16/2025, vydaný podle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, stanovuje závazný rámec pro výpočet cen za dodávku pitné vody a za odvádění a čištění odpadních vod. Dokument, zveřejněný ve Cenovém věstníku č. 31/2025, má povahu opatření obecné povahy a nahrazuje dřívější předpisy v této oblasti.

Jeho hlavním cílem je zajistit transparentní, jednotnou a spravedlivou tvorbu cen, která odráží skutečné náklady na provoz a obnovu vodohospodářské infrastruktury. Současně má chránit spotřebitele před neodůvodněným zvyšováním cen a podporovat finanční stabilitu provozovatelů.

Rozsah působnosti

Výměr se vztahuje na všechny služby poskytované podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Regulace zahrnuje jak dodávku pitné vody konečným odběratelům, tak odvádění a čištění odpadních vod, včetně případů, kdy je voda předávána mezi jednotlivými provozovateli. Nevztahuje se však na soukromé či průmyslové vodovody a kanalizace, které nejsou součástí veřejného systému.

Základní princip cenové regulace

Podle § 6 zákona o cenách jsou ceny vody usměrňovány tzv. věcným usměrňováním. Znamená to, že do ceny lze zahrnout pouze tři složky: ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daňové povinnosti. Jakékoli jiné výdaje, které nesouvisí přímo s provozem vodovodní či kanalizační soustavy, jsou z kalkulace vyloučeny.

Tento princip vytváří rovnováhu mezi zájmem veřejnosti na dostupných cenách vody a potřebou provozovatelů pokrývat reálné náklady a investice do obnovy infrastruktury.

Ekonomicky oprávněné náklady

Ekonomicky oprávněné náklady jsou takové, které byly vynaloženy hospodárně, účelně a efektivně a které přímo souvisejí se zajištěním dodávky pitné vody nebo odváděním a čištěním odpadních vod. Patří sem především odpisy infrastrukturního majetku, pachtovné či nájemné za jeho užívání, poplatky za vypouštění odpadních vod do povrchových toků a náhrady majetkové újmy při využívání cizích pozemků.

Naopak z ceny jsou výslovně vyloučeny položky, jako jsou penále, pokuty, úroky z prodlení, škody způsobené neefektivním hospodařením, náklady na reprezentaci či příspěvky na penzijní pojištění. Nepřípustné je rovněž zahrnovat do ceny interní zisky mezi organizačními složkami téhož provozovatele, pokud nejsou podloženy samostatnou kalkulací.
Cílem je, aby konečná cena odpovídala skutečným a nezbytným nákladům, nikoli provozním ztrátám či neefektivnostem.

Přiměřený zisk a jeho limity

Přiměřený zisk je definován jako zisk před zdaněním, který odpovídá obvyklé míře návratnosti v obdobných odvětvích. Jeho úlohou je umožnit provozovateli rozumné zhodnocení vloženého kapitálu a zajistit dlouhodobou udržitelnost systému.
Výměr stanovuje přesné limity výše zisku: u vlastníka infrastrukturního majetku může činit maximálně 0,92 % z jeho reprodukční hodnoty, u provozovatele pak 0,49 %. Pokud je vlastník i provozovatel totožný subjekt, sčítají se obě hodnoty. Reprodukční hodnota představuje současnou cenu potřebnou k nahrazení nebo obnově majetku, a tím odráží skutečnou ekonomickou hodnotu systému.
V mimořádných případech může být zisk navýšen, například pokud je prokazatelně reinvestován do obnovy infrastruktury nebo pokud to vyžadují zvláštní právní či investiční podmínky. Takové zvýšení však musí být schváleno Ministerstvem financí.

Omezování růstu zisku a cen

Aby byla zajištěna cenová stabilita a ochrana spotřebitelů, výměr omezuje meziroční nárůst zisku na nejvýše sedm procent v přepočtu na jeden metr krychlový vody. Toto pravidlo zabraňuje prudkým skokům v cenách a podporuje předvídatelnost hospodaření v oboru.
Ministerstvo financí tak usiluje o to, aby se vývoj cen vody a stočného pohyboval v přiměřeném a dlouhodobě udržitelném tempu.

Dvousložková cena vodného a stočného

Výměr umožňuje stanovit cenu ve dvou složkách – pevné a pohyblivé. Tento model lépe odráží skutečné náklady provozovatelů, zejména fixní výdaje, které nejsou závislé na množství odebrané vody. Pevná složka však může tvořit maximálně 15 % z celkových nákladů a zisku u běžné pitné a odpadní vody, a nejvýše 30 % u tzv. vody předané.
Tento limit má zajistit, že většina ceny bude i nadále závislá na skutečné spotřebě, což motivuje k hospodárnému nakládání s vodou.

Kalkulace a transparentnost

Provozovatelé jsou povinni každoročně vypracovat dvě kalkulace – plánovou, která stanovuje očekávané náklady a zisk pro následující období, a vyrovnávací, která zpětně porovnává skutečné výsledky s plánem. Obě musí být vedeny v členění dle vyhlášky č. 428/2001 Sb. a zpřístupněny na vyžádání odběratelům či kontrolním orgánům. Cena za jeden metr krychlový vody se zaokrouhluje vždy dolů na celé haléře, čímž se brání drobnému navyšování konečných částek.

Souhlas s uplatněním vyššího zisku

Ministerstvo financí může ve výjimečných a řádně odůvodněných případech udělit souhlas s uplatněním vyššího zisku, aby se předešlo nepřiměřené tvrdosti cenové regulace. Tento souhlas se vydává pouze v omezeném počtu případů, obvykle při nutnosti splnit zákonné povinnosti, zejména ty spojené s plánem financování obnovy infrastrukturního majetku. Souhlas umožňuje vytvořit prostředky nezbytné k zajištění obnovy, přičemž nikdy nesmí sloužit k tvorbě zisku pro jiné účely, například k vyplácení dividend.

Dvousložková forma vodného a stočného

a) Obecná pravidla

Dvousložková forma ceny se může uplatnit u vody (s výjimkou vody předané) podle zákona o vodovodech a kanalizacích. Pevná složka může tvořit nejvýše 15 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku či ztráty po zohlednění vyrovnávacích položek. Tato forma má zajistit spravedlivější rozdělení nákladů mezi odběratele, protože část nákladů je fixní bez ohledu na spotřebu.
Variabilní složka pak pokrývá zbývající náklady a zisk. Ministerstvo financí ponechává podíl pevné složky beze změny pro rok 2026.

b) Dvousložková cena pro vodu předanou

U vody předané lze podle zákona o vodovodech a kanalizacích použít dvousložkovou formu vodného s pevnou složkou až do 30 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku či ztráty po zohlednění vyrovnávacích položek. Cílem je rovněž spravedlivější rozdělení nákladů mezi kupující. Ministerstvo financí i zde ponechává pro rok 2026 stávající podíl pevné složky beze změn.

Vyrovnávací kalkulace

Vyrovnávací kalkulace slouží k prokázání souladu uplatňované ceny s pravidly věcného usměrňování cen. Obsahuje skutečně uplatněné ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a skutečné množství vody.

Součástí kalkulace je také vyrovnávací položka z předchozího období a výpočet nové položky pro období následující. Všechny hodnoty se prokazují z účetnictví podle zákona o účetnictví.

Vyrovnání

Vyrovnání se provádí při zjištění rozdílu mezi skutečně uplatněnou cenou a cenou vypočtenou z ekonomicky oprávněných nákladů, vyrovnávacích položek a přiměřeného zisku.

Pokud je rozdíl kladný, musí jej prodávající započítat jako snižující vyrovnávací položku do plánové i vyrovnávací kalkulace pro rok t + 2.
Je-li vyrovnávací položka vyšší než 10 % úplných vlastních nákladů, je nutné rozdíl vrátit přímo kupujícím do roku t + 1.

Výpočet vyrovnávací položky (VPt) se provádí dle stanovených vzorců a promítá se do kalkulací v následujících letech. Pokud dojde ke změně počtu kalkulací nebo prodávajícího, stanoví předpis zvláštní postupy pro rozpočítání nebo vrácení položky.

Termíny předkládání kalkulací

Prodávající musí předkládat Ministerstvu financí plánové kalkulace ceny vody nejdříve tři měsíce a nejpozději jeden den před jejich platností prostřednictvím aplikace Vodamonitor.
Vyrovnávací kalkulace se předkládá Ministerstvu zemědělství do 30. dubna následujícího roku prostřednictvím systému IS VaK.
Oba typy kalkulací se odevzdávají ve struktuře stanovené přílohami vyhlášky č. 428/2001 Sb. a v podobě strojově zpracovatelných formulářů.
Pokud údaje odevzdá jiná osoba než prodávající, musí mu být předán autorizační soubor k odeslání datovou schránkou na Ministerstvo zemědělství.

Přechodná ustanovení

Ceny sjednané pro plnění uskutečněná před účinností nového výměru se posuzují podle dosavadních cenových výměrů Ministerstva financí.

Účinnost

Nový cenový výměr nabývá účinnosti 1. ledna 2026. Prodávající jsou povinni postupovat podle jeho pravidel při zpracování kalkulací cen uplatňovaných od tohoto data.

Závěr

Cenový výměr Ministerstva financí č. 16/2025 je klíčovým nástrojem pro spravedlivou a předvídatelnou tvorbu cen vodného a stočného v České republice. Posiluje principy hospodárnosti, efektivnosti a transparentnosti a vytváří právní rámec, který zajišťuje rovnováhu mezi ekonomickou udržitelností provozovatelů a ochranou zájmů spotřebitelů.

Díky jasně definovaným pravidlům pro uznatelnost nákladů a omezení zisku přispívá výměr k dlouhodobé stabilitě vodohospodářského sektoru a k zajištění dostupné a kvalitní služby pro všechny odběratele.

Související cenové výměry

Na Cenový výměr Ministerstva financí č. 16/2025 tematicky navazují či s ním souvisejí i další cenové výměry zveřejněné ve Cenovém věstníku v roce 2025. Tyto dokumenty upravují ceny v různých oblastech veřejné infrastruktury a služeb:

• Cenový výměr Ministerstva financí č. 15/2025 – Nájemné z pozemků veřejné infrastruktury

• Cenový výměr Ministerstva financí č. 14/2025 – Zvýhodněné jízdné ve veřejné vnitrostátní přepravě cestujících

• Cenové výměry č. 1/2025 a č. 2/2025 – Statutární město České Budějovice

• Cenový výměr Ministerstva financí č. 13/2025 – Povrchová voda

• Cenový výměr č. 1/2025 – Město Havířov

• Cenové výměry č. 1/2025 a č. 2/2025 – Město Ostrava (technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla a nucené odtahy vozidel)

• Cenové výměry č. 1/2025 a č. 2/2025 – Hlavní město Praha (ceny taxislužby a odtahové služby)

• Cenový výměr Ministerstva financí č. 10/2025 – Cena za užití železniční infrastruktury

• Cenový výměr Ministerstva financí č. 11/2025 – Cena za veřejné užití jinak veřejně nepřístupné vlečky

• Cenový výměr Ministerstva financí č. 12/2025 – Cena za užití zařízení služeb